pátek 16. října 2015

Koho vnímám, jako svůj vzor?

Jak Vám již napovídá nadpis, článek bude o tom, koho vnímám jako svůj vzor. Když jsem byla malá, inspirací mi byli pohádky. Měla jsem ráda špionky - chtěla jsem být stejně tajná a mít plno špionských vymožeností. Princezny - bydlet v paláci, vědět, že na mě někde čeká princ a mít bezstarostný život. Čarodějky - chtěla jsem míchat lektvary a umět čarovat, abych jen mávla rukou a nemusela uklízet. A bylo toho mnohem více.

DĚTSTVÍ JE VŽDY PLNÉ FANTAZIE, ALE POSTUPEM VĚKU K NÁM PŘICHÁZÍ TVRDÁ REALITA. MNOHDY ZAPOMÍNÁME NA SVÉ SNY. STÁVÁME SE DOSPĚLÝMI A TO MALÉ, HRAVÉ DÍTĚ, KTERÉ MÁ FANTAZIE NA ROZDÁVÁNÍ NÁS OPOUŠTÍ. NĚKDY JE DOBRÉ HO NEPUSTIT. I DOSPĚLÝ ČLOVĚK POTŘEBUJE MÍT SVŮJ KOUSEK DĚTSKÉ FANTAZIE A SNĚNÍ.
Postupem času se můj názor pomalu měnil. Dlouho dobu byli mým vzorem různé zpěvačky, ale to už je uzavřená kapitola. Ještě loni bych řekla, že mým vzorem jsou pouze rodiče. Museli to se mnou snášet (a stále ještě musí) spousty let. Nebyla jsem úplně nejhodnější dítě. :D Teď je mým největším bojem puberta. V období puberty se podle mě u člověka nejvíce rozhoduje o jeho budoucnosti. Je na něm, jestli se bude vzdělávat, nebo se na to vykašle. Je na něm, jestli se vyhne alkoholu, drogám apod. nebo do toho spadne ve velkém. S tímhle u mě rodiče nemají problém. Myslím, že výchovu zvládli. Jsem hrdá na to, že nejsem rozmazlená, dokážu si uvařit, uklidit a znám jisté životní priority. V rodině máme velice otevřený vztah. Jsme schopni se bavit doslova o všem. Tohle mám na naší rodině nejraději. Je to úleva a super pocit, když vím, že rodičům můžu říct úplně všechno a můžu se zeptat na úplně všechno.

KOMUNIKACE V RODINĚ JE DŮLEŽITÁ. UPEVŇUJE VZTAHY JAKO KOVOVÝ ŘETĚZ. PROTO BYCHOM JI NEMĚLI PODCEŇOVAT.
Vím, že není lehké se postarat o děti, domácnost, zároveň pracovat a v případě mého otce ještě i spoustu věcí opravovat. Už jen to vydělávání peněz dá zabrat.
Poslední dobou mám ale také pocit, že takovým vzorem jsme i my sami sobě. Když budeme dřít, dokážeme velké věci, a pak na sebe budeme hrdí. I my se jednou můžeme stát něčím vzorem. Když někdy vidím dnešní děti, jak v ruce drží cigarety či láhev alkoholu, jsem pyšná sama na sebe, že já mezi ně nepatřím. Takže jistým způsobem můžeme být vzorem sami sobě. Můžeme sami sebe tiše obdivovat z toho, co jsme dokázali. :)

PRACUJTE TVRDĚ A BUĎTE NA SEBE PYŠNÍ ZA TO, CO DOKÁŽETE. JE TO DLOUHÁ CESTA, ALE I DLOUHÁ CESTA MÁ SVŮJ CÍL. TAK NAJDĚTE TEN SVŮJ! :)

Zdroj: Pinterest

Vaše Kikuš.


4 komentářů:

  1. super článok, teraz mám rodinku a viem aké je dôležité držať to puto, aby všetko klapalo tak ako malo :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji. :) Tak hodně štěstí a radosti! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásně napsáno, úplně mi mluvíš z duše ;)

    OdpovědětVymazat

© WorldOfKristyna, AllRightsReserved.

Designed by ScreenWritersArena