Slavíme lásku

Tento článek bude trochu jiného druhu než ty, které zde byly v poslední době zveřejňovány. Dnes bych se totiž chtěla podělit o událost z mého osobního života.
Protože dnes - 18.9.2017 jsou to přesně 3 roky. 3 roky vztahu, 3 roky lásky, 3 roky od první nesmělé pusy na LÍČKO a té podstatné otázky - Budeš se mnou chodit?
ANO!
ANO!
ANO!
KONEČNĚ!...jupijééééj. <3
Chvíli trvalo, než jsme se k sobě dostali. Taky to vypadalo, že se to možná ani nestane. Nakonec ale jiskra přeskočila! Co jiskra..dokonce hotový plamen! :-D

A ten plamen hřeje a hoří doteď. A je to jenom dobře. Přikládáme, přikládáme a ono to pořád hoří. To je boží. :-) Někdy to pěkně jiskří - i v tom horším smyslu. Ale vždycky se to uklidní a je to zase super. A čím to je? Já vám to teda povím. Je to KOMUNIKACÍ. Vždy je potřeba mluvit. Mluvit a mluvit. Pořád mluvit. O všem. O tom, jak jste se měli v práci, o tom, co cítíte, o tom, co vás strašně moc zlobí, proč vás to zlobí, ale také je dobré vyznat lásku. Alespoň já to teda potřebuju vědět a poslouchat. Ráda si poslechnu ty dvě kouzelná zamilovaná slůvka, které toho řeknou víc než dost. Někdy i taková stručnost stačí. Každopádně když vám přítel řekne, co se mu na vás líbí nebo to řeknete vy jemu, taky to udělá velké kouzlo. Minimálně vykouzlíte obrovský vděčný a zamilovaný úsměv! A to je prostě boží! :-) Opravdu! Na mou duši, na psí uši! :-)
Ta KOMUNIKACE je opravdu velmi důležitá. Sama jsem si zažila i to, když v sobě dusíte něco, co vás hrozně moc trápí a ono to bublá, bublá až to vybublá, praskne, vybouchne..jak to chcete nazvat, no a potom to nadělá pěknou paseku, to mi věřte. A je to úplná blbost. Protože pak se pohádáte a stejně se usmíříte. A v tu chvíli jsem si řekla, že jsem to měla říct hned, když mě to naštvalo. Ulevilo by se mi.

Kdysi jsem četla knihu, kde bylo psáno, že pokud se hádáme, a pak se usmíříme, pak je lepší hádat se co nejkratší dobu. Dám příklad: Pohádáte se s partnerem/partnerkou a třeba spolu nemluvíte i dva dny. Nakonec si to vyříkáte a usmíříte se. Stálo to za to, trápit se celé dva dny, přemýšlet o tom, a pak se stejně usmířit? Není lepší, trápit se třeba jen jeden den, a pak se usmířit? A nebo..trápit se jen jednu hodinu, a pak se usmířit? Zní to líp, nebo ne? :-) A řeknu vám důležitou věc, opravdu je to lepší! A opravdu to hrozně moc věcí ovlivňuje. :-)
Takže tím bych chtěla říci, že komunikace je základ dobrého a dlouhého vztahu. Opravdu! Samozřejmě, je tam plno dalších věcí, na kterých ve vztahu záleží, ale ta komunikace dělá hodně.
Svého Tomíka miluju! Obrovsky, nevýslovně! To ani nejde popsat. A ani to nechci popisovat, jelikož pak bych popisovala něco, co není pravda. Některé věci prostě nevyjádříte slovy. A není dobré si ty slova vymýšlet, když víte, že to stejně nevyjádří na 100%. A miluji ho i přes všechnu tu protivnost a náladovost, kterou má jak on, tak i já. A že to je někdy opravdu drsné. ALE následně je to zase krásné. Takhle to prostě je.
I přesto všechno spolu máme spoustu krásných zážitků, umí mě rozesmát, má mě rád takovou jaká jsem, podporuje mě v józe, v kurzech a v podobných věcech a jeho bezpečná a pevná náruč mě vždy uklidní a já se cítím nádherně, milovaně a krááásně. :-). Jsem velmi ráda, že můžu být po jeho boku už 3 krásné roky a zároveň věřím, že těch let bude víc. <3
A tím bych tento článek i zakončila. Užívejte si lásky, jelikož je krásná. Mějte se rádi, podporujte se, milujte se, lichoťte si a hlavně KOMUNIKUJTE! <3 :-)

Vaše Kikuš.

Read More

Dieta podle Lenky Kořínkové

Dobré ráno Vám všem :)
Zítra to bude týden od doby, co jsem začala držet dietu. Držela jsem ji už loni, a teď jsem se do ní pustila znovu, díky matčiného impulzu. :D
Co to vlastně je, ta dieta podle Lenky Kořínkové? Podle nejvolnějšího grafu jde o rozdělení stravy na rostlinnou a na živočišnou. Po celý den dodržujete pouze jednu ze skupin. Skupině rostlinné se říká - Kytičky a skupině živočišné se říká - Zvířátka.
Jde o to, že jeden den jíte třeba jen přílohu a druhý den máte maso se zeleninou místo brambor. Samozřejmě jsou i přísnější grafy a možnosti této diety. Podle té lehčí varianty můžete ovoce a zeleninu kombinovat nezávazně na skupině. Jednoduše můžete ovoce i zeleninu pořád. Samozřejmě je na Vás, jestli stravu budete střídat ob den, nebo jinak podle vlastního uvážení. Výsledek by to nemělo nějak ohrozit.
Do kytiček patří: brambory, rýže, bezvaječné těstoviny, mouka, kukuřice, soja a sojové výrobky, tofu, všechny druhy luštěnin, chleba aj.
Do zvířátek patří: všechny druhy masa, uzeniny, salámy, ryby, mléko, majonéza, vejce, máslo, šlehačka aj.
Pak existuje také skupina neutrální a v té se nachází např. rostlinné máslo a rostlinné oleje, kokos, ořechy - kromě burských, koření, čaj, káva, med apod.
V této dietě nehubnete tolik kilogramy, jako spíše centimetry.
Co v této dietě ale zásadně nemůžete? Rafinovaný, řepný a „přírodní“ cukr, bílé pečivo, burské ořechy, alkohol (většinou jen první 4 týdny, pak už si ho dát můžete - jen ve zvířátkách) a příliš mnoho tuku.
Tato dieta není nějak složitá na držení, avšak pokud jste zvyklí jíst rohlík se salámem, maso s bramborama aj., zřejmě Vám to bude občas chybět.
 Vaše Kikuš.

Read More

Koho vnímám, jako svůj vzor?

Jak Vám již napovídá nadpis, článek bude o tom, koho vnímám jako svůj vzor. Když jsem byla malá, inspirací mi byli pohádky. Měla jsem ráda špionky - chtěla jsem být stejně tajná a mít plno špionských vymožeností. Princezny - bydlet v paláci, vědět, že na mě někde čeká princ a mít bezstarostný život. Čarodějky - chtěla jsem míchat lektvary a umět čarovat, abych jen mávla rukou a nemusela uklízet. A bylo toho mnohem více.

DĚTSTVÍ JE VŽDY PLNÉ FANTAZIE, ALE POSTUPEM VĚKU K NÁM PŘICHÁZÍ TVRDÁ REALITA. MNOHDY ZAPOMÍNÁME NA SVÉ SNY. STÁVÁME SE DOSPĚLÝMI A TO MALÉ, HRAVÉ DÍTĚ, KTERÉ MÁ FANTAZIE NA ROZDÁVÁNÍ NÁS OPOUŠTÍ. NĚKDY JE DOBRÉ HO NEPUSTIT. I DOSPĚLÝ ČLOVĚK POTŘEBUJE MÍT SVŮJ KOUSEK DĚTSKÉ FANTAZIE A SNĚNÍ.

Postupem času se můj názor pomalu měnil. Dlouho dobu byli mým vzorem různé zpěvačky, ale to už je uzavřená kapitola. Ještě loni bych řekla, že mým vzorem jsou pouze rodiče. Museli to se mnou snášet (a stále ještě musí) spousty let. Nebyla jsem úplně nejhodnější dítě. :D Teď je mým největším bojem puberta. V období puberty se podle mě u člověka nejvíce rozhoduje o jeho budoucnosti. Je na něm, jestli se bude vzdělávat, nebo se na to vykašle. Je na něm, jestli se vyhne alkoholu, drogám apod. nebo do toho spadne ve velkém. S tímhle u mě rodiče nemají problém. Myslím, že výchovu zvládli. Jsem hrdá na to, že nejsem rozmazlená, dokážu si uvařit, uklidit a znám jisté životní priority. V rodině máme velice otevřený vztah. Jsme schopni se bavit doslova o všem. Tohle mám na naší rodině nejraději. Je to úleva a super pocit, když vím, že rodičům můžu říct úplně všechno a můžu se zeptat na úplně všechno.

KOMUNIKACE V RODINĚ JE DŮLEŽITÁ. UPEVŇUJE VZTAHY JAKO KOVOVÝ ŘETĚZ. PROTO BYCHOM JI NEMĚLI PODCEŇOVAT.

Vím, že není lehké se postarat o děti, domácnost, zároveň pracovat a v případě mého otce ještě i spoustu věcí opravovat. Už jen to vydělávání peněz dá zabrat.
Poslední dobou mám ale také pocit, že takovým vzorem jsme i my sami sobě. Když budeme dřít, dokážeme velké věci, a pak na sebe budeme hrdí. I my se jednou můžeme stát něčím vzorem. Když někdy vidím dnešní děti, jak v ruce drží cigarety či láhev alkoholu, jsem pyšná sama na sebe, že já mezi ně nepatřím. Takže jistým způsobem můžeme být vzorem sami sobě. Můžeme sami sebe tiše obdivovat z toho, co jsme dokázali. :)

PRACUJTE TVRDĚ A BUĎTE NA SEBE PYŠNÍ ZA TO, CO DOKÁŽETE. JE TO DLOUHÁ CESTA, ALE I DLOUHÁ CESTA MÁ SVŮJ CÍL. TAK NAJDĚTE TEN SVŮJ! :)

Zdroj: Pinterest

Vaše Kikuš.

Read More

50 facts about me

Zdravím všechny čtenáře, uvědomila jsem si, že mě vlastně skoro vůbec neznáte. Tak mě napadlo, že tohle je ten nejlepší způsob, jakým byste se mohli o mně dozvědět. Budu moc ráda za každý komentář. A jde se na to..

1. Jmenuji se Kristýna
2. Studuji Cestovní ruch
3. Ráda zpívám, píšu, fotím, čtu, chodím ven..
4. Nemám ráda horory, protože se pak bojím
5. Bojím se pavouků, zubařky, blesků, výšek,...
6. Čtu převážně fantasy, občas detektivky a povinnou četbu
7. Dokážu být až přehnaně upřímná
8. Jsou chvíle, kdy mi hrabe a chovám se bláznivě
9. Jsem ten typ člověka, kterému stačí mít pár dobrých přátel
10. Vyhýbám se alkoholu, cigaretám, drogám..
11. Jsem spíše noční sova než ranní ptáče
12. Ve škole jsem tzv. šprtka
13. Nejsem jednou z těch, co by vášnivě milovala koně. Jsou hezcí, ale já mám ráda spíše psy, sovy a tygry
14. Je mi skoro pořád zima, přítel mi říká Eskymáčku, protože se vždycky zabalím do deky, zimních ponožek..
15. Bývám velice často pesimistická (mám to po otci)
16. Zbožňuju čokoládu, jahody, vonné svíčky..
17. Nemám ráda opalování, raději bych byla celý den ve vodě
18. Dokážu být puntičkářka
19. Nesnáším játra a rajskou
20. Mám spoustu přezdívek (Krista, Kika, Kikuš, Týna, Kryšpína..)
21. Jsem šťastně zadaná už skoro rok
22. Jsem Vodnář
23. Za své dětství jsem vystřídala minimálně 12 kroužků
24. Ráda tancuju
25. Kdyby se mnou šel kluk nakupovat, nejdéle by se se mnou zdržel v knihkupectví. Oblečení a boty mám vždycky hned.
26. Mám na kontě spousty trapasů
27. Jsem na sebe strašně přísná
28. Neumím se jen tak přestat soustředit na určitou věc
29.Koušu si nehty
30. Mám hrozně ráda aplikaci Instagram
31. Dokážu se zamilovat do svého polštáře nebo oblíbeného hrnku
32. Vždycky se snažím vymyslet originální dárky
33. Chtěla bych být žurnalistkou
34. Dokážu být hrozná trémistka, když mám nějaké vystoupení
35. Když jsem nervózní, hraju si s přívěškem na krku
36. Nezajímám se nějak extra o módu a líčení
37. Miluju hudbu
38. Nedávno jsem začala cvičit jógu a hrozně moc mě to nadchlo! :)
39. Jsem romantička a opravdu šílená citlivka. Brečím i u pohádek.
40. Mám hrozně ráda seriály. (The Walking Dead, The Pretty little liars, The Vampire Diaries, The Originals, iZombie..)
41. Strašně ráda sleduju hokej
42. Mám ráda citáty, různé filozofické myšlenky apod.
43. Nevím proč, ale mám ráda filmy spojené s rakovinou.
44. Mám takový zlozvyk, že když mám pít z PET láhve, vždycky utřu vrchní část. I po sobě.
45. Mojí nejoblíbenější barvou je modrá
46. Nejraději mám Vánoce
47. Píšu si deník
48. Někdy dokážu být pěkný snílek
49. Mám několik druhů smíchu, divím se, že to můj přítel dokáže rozeznat. :)
50. Když jsem bláznivá - směju se na celé kolo i bez důvodu, když jsem naštvaná - jsem tichá a mám upřený pohled na jakékoliv místo a nebo naopak jsem neústupná, zvyšuju hlas a jsem sprostá, když jsem zamilovaná - culím se jako debil, mám plno energie a jsem prostě šťastná,  A roztomilá jsem asi jen když spím. (možná ani to ne) a mám ještě asi milióny jiných vlastností.
Tak co, máme něco společného? :)
Vaše Kikuš.

Read More

Můj oblíbený spisovatel

Ahoj, tak nějak mě napadlo, že se s vámi podělím o něco (či někoho) koho mám ráda. Nejdřív se ale musím přiznat, že jsem dlouhou dobu neměla žádného oblíbeného spisovatele, nebo spisovatelku. Četla jsem jednoduše takovou knihu, která mě zaujala, aniž bych řešila toho, kdo ji napsal. Každopádně se to změnilo a mým oblíbeným spisovatelem se stal John Green.

Něco o něm: Určitě ho spousta z Vás zná. Je autorem světového bestselleru Hvězdy nám nepřály, který byl i zfilmován. Nebo např. Hledání Aljašky za kterou získal v roce 2006 Printzovu cenu a bude také zfilmováno, dále potom Papírová města (opět zfilmováno - film nedávno zažil v kinech svou premiéru), Příliš mnoho Kateřin, Will Grayson, Will Grayson a Sněží, Sněží. Mezi základní informace patří, že John Green je americký spisovatel a vlogger. Narodil se 24. 8. 1977 má dvě děti, manželku a bratra - se kterým má kanál na Youtube s názvem VlogBrothers a dále vzdělávací kanál Crash Course, kde vyučují dějepis, literaturu, biologii apod.
Zatím jsem četla pouze Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a Papírová města. Musím ale říci, že John Green je opravdu skvělý spisovatel. Každá kniha má své kouzlo a ty myšlenky co obsahují... To je prostě bomba. Jelikož jsem byla v kině na Hvězdy nám nepřály i na Papírová města, napadlo mě, že zde napíšu mé pocity z knihy a filmu.
Hvězdy nám nepřály - kniha VS film
Kniha -  Jak to už většinou bývá, kniha se mi zdála o něco lepší. Podle mého názoru ji napsal dobře, takže jsem knihu četla jedním dechem. Bylo to čtivé a zajímavé.
Film - Film byl skvěle zpracovaný. Bylo to opravdu z velké části podle knihy. A emotivně mě zasáhl více film než kniha. Další plusové body ode mě film získává za herecké obsazení. :)

Papírová města - kniha VS film
Kniha - Kniha se mi líbila. Nezaujala mě sice natolik, jako Hvězdy nám nepřály, ale stálo za to si ji přečíst.
Film - Film se mi opravdu líbil. Byla jsem na něm s přítelem a kolikráte jsme se zasmáli oba dva. Film byl pro mě jako mix záhad, romantiky a zábavy. Určitě Vám ho doporučuji. :)

 Na závěr bych ráda napsala takovou hrstku jeho skvělých citátů. :)

 - „lidem chybí dobrá zrcadla. Pro všechny je strašně těžké ukázat někomu, jak vypadá, a pro každého je hrozně těžké někomu ukázat, co cítí.“

- „A já jsem se zamilovala tak, jak člověk usíná: pomalu a pak najednou docela.“

- „Já jsem si ještě nikdy žádnou nezapálil. Je to metafora, chápeš? Strčíš si zabijáka do pusy, ale nedovolíš mu zabíjet.“

- „Jednou prostě musíš přestat hledět k nebi, nebo se nakonec ohlédneš a zjistíš, že i ty jsi někam odletěl.“

- „Moje myšlenky jsou hvězdy a já v nich nedokážu rozpoznat souhvězdí.“

- „Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy.“

....

Vaše Kikuš.

 

Read More

Brigáda a další novinky

Ahoj, moc se omlouvám, že jsem zde již delší dobu nenapsala. Je to z toho důvodu, že mám brigádu (nebo spíše měla jsem, jelikož 31. 7. končím). Dělala jsem na aquaparku u kebabu. Poněkud náročná práce v tom smyslu, že jsem neustále v kontaktu s lidmi a někteří dokážou být opravdu protivní. Mnohdy nehorázně moc. Ten největší problém nastává ve chvíli, kdy nám dojde nějaká surovina, či opravdu potřebná věc (kelímky, ubrousky, zelenina..). To pak musíme běžet pro nové zásoby a nedej bože, když to dojde všechno. Zákazníci by se mohli zbláznit. Stává se taky, že se často udržíme jen tak tak, abychom něco neřekli. Jsou to přece zákazníci, i když jsou sebevíce protivní, nemůžeme si dovolit jim to oplatit. Prostě se jen usmějeme a ignorujeme. Tak už to hold bývá.
Ve chvíli, kdy nejsem v práci a mám volno, snažím se být s přítelem či kamarády, nebo jen odpočívám. Jelikož strávit celý den v horku a poblíž slunce, to není moc příjemné. Dalším problémem je inspirace. V posledních dnech se ke mně moc nedostává. Což je, jak jsem se už zmínila, trochu problém, jestliže chci něco napsat.
Zanedlouho pojedu na dovolenou, takže pak určitě nevynechám článek o ní. Teď jsem byla trochu omezená se psaním, jelikož můj počítač už je značně starý a pomalý, takže tam už se psát moc nedá. Ale z peněz za brigádu jsem si koupila notebook a konečně mám na čem psát.
Snažím se dočíst knížky, které mám půjčené od spolužačky, ale s časem to není moc slavné. Doufám, že alespoň na dovolené něco přečtu. :)
Taky už pomalu vymýšlím, co koupím přítelovi k ročnímu výročí. Pár nápadů mám, ještě vybrat a nějaký uskutečnit. Možná jich vyberu více. Znám se, takže je to dost možné. :D Jestli vás někoho něco napadne, určitě mi zanechte komentář, ráda se inspiruju jinými. :)
Když to všechno shrnu, snažím si užívat prázdnin, i přes práci, či jiné zábrany. Chodím ven s přítelem, kamarády, občas chodím zpívat karaoke do jednoho klubu, výlety apod.
Dále bych Vám jen popřála krásný zbytek večera a užívejte si prázdniny! :)

Vaše Kikuš.

Read More

Chmurné myšlenkové období

Ahojky :)
Momentálně mám takové chmurné, smutné, unavené období. Mám pocit, že jsem psychicky i fyzicky vyčerpaná. Až mě z toho bolí hlava. Je toho teď hodně do školy, do toho ještě ta únava z Milána, jelikož jsem se moc nevyspala a sluníčko ze mě vysálo všechnu energii, a pak tady máme spoustu dalších nepříznivých faktorů.
Včera jsem se byla odreagovat s kamarádkou na kafe a vylít si svoje srdíčko, abych se cítila lépe. Každopádně to nebylo tak úplně všechno, co jsem potřebovala. Večer jsem se ještě šla projít na čerstvý vzduch a jelikož foukal vítr, poslala jsem všechny své starosti po větru pryč. Bohužel jen na chvíli.
V noci se mi nějak špatně spalo a budila jsem se, takže jsem se ráno probudila strašně protivná a nachlazená, protože jsem měla zapnutou klimatizaci. No ale, ve chvíli, kdy jsem si chystala svačinu do školy se moje nálada obrátila do úplně jiného směru. Krájela jsem papriku a ta mě velice překvapila. Celkem mi to zpříjemnilo den a cítila jsem se šťastnější a pozitivnější.
Někdy prostě stačí zastavit se a všímat si maličkostí. Může Vás to mile překvapit. :)
Vaše Kikuš.

Read More

Novinky, filmový TIP a INFO

Sedím na posteli, hypnotizuju klávesnici a neustále dumám nad tím, co napíšu. Je pravda, že v posledních pár dnech se v mém okolí neudálo nic extra, o čem bych mohla napsat. Prožívám život studentky střední školy, která není zrovna ten typ, že by na školu dokázala kašlat, takže se neustále motám v prostředí školy a mého přítele. Je před koncem školního roku a učitelé nás zrovna nešetří. Včera jsem byla na vyhodnocování soutěží, kterých jsem se zúčastnila na naší škole. Často se podceňuju, takže umístění jsem nečekala. Každopádně byla jsem opravdu překvapená. Byla to školní biologicko-ekologická soutěž a školní chemická olympiáda. V obou dvou jsem se umístila na 3. místě, což mě dohání k úsměvu, jelikož trojka je mé oblíbené číslo, takže na tom asi něco bude. :D

Myslím si, že ten zápisník bude brzy plný nápadů ke článkům apod. Určitě se budete mít na co těšit. :) 

Dále mám pro vás filmový TIP. Včera, když jsem měla čas, zkoukla jsem nový film, který se jmenuje THE DUFF. Hraje tam např. Bella Thorne, kterou můžete znát ze seriálu: "Na parket!" Je to typický příběh o americké střední škole, plný žárlivosti, kyberšikany, lásky, touhy poznat něco nového aj. Určitě Vám ho doporučuju. :)

A nakonec slibované INFO. Do začátku prázdnin bych chtěla stihnout napsat článek o Miláně, taky nějaký photoshoot se kterým mi pomůže kamarádka a spoustu dalších věcí. Řekla bych, že mám nabitý program a můžu začít! :)

Vaše Kikuš.

Read More

Na kafíčku s kamarádkou

Dneska jsme měli jako školní program Sportovní den a měli jsme jít k Bašce. Jenže s tím deštivým počasím co venku dnes ráno panovalo by bylo zbytečné na takový výlet chodit. Z toho důvodu nás učitelé vzali do města a dali nám rozchod na hodinu a půl s tím ať jdeme do Frýdy nebo do McDonaldu.

Každý šel tam, kam chtěl. Já jsem šla s kamarádkou do McDonaldu na kafe. Přesněji, jsem si dala cappuccino a ona si vzala café latté. Povídaly jsme si o všem možném a dokonce jsme časem zjistily, že kousek od nás sedí Američané. Zřejmě tady byli kvůli MS v hokeji. 

Někdy je dobré jít si jen tak sednout s kamarádkou někde do restaurace, kavárny.. a popovídat si. Pročistíte si tím hlavu, dozvíte se něco nového, odpočinete si a zbavíte se alespoň na chvíli stresu, či přebytečných nervů. 

Navíc, to cappuccino vypadalo nádherně. Skoro mi bylo líto ho vypít. :D Další plus bylo to, že po ránu tam nebylo moc lidí, takže byl celkem klid. Když je velké rušno, člověk si tolik neodpočine a možná ani nemá takový zájem o konverzaci, než když je v klidném prostředí. Hold mluvit, když vás ten druhý neslyší, nemá cenu. 

Vaše Kikuš. 

Read More

Dubnové zážitky

Ahojky, jsem tu opět po dlouhé době. Je to z důvodu, že teď vůbec nemám čas. Je toho hodně do školy a když je venku krásně, snažím se být nejvíce se svými kamarády nebo s mým přítelem. Takže jsem teď opravdu zaneprázdněná. Jelikož jsem tady nic nenapsala už přes měsíc, událo se spoustu věcí, o které bych se s vámi ráda podělila. :)
1. Víkend na chatě ve Velkých Karlovicích
Od 17. 4. - 19. 4. 2015 jsem byla na chatě ve Velkých Karlovicích s přítelem a jeho rodinou, protože on slavil osmnáctiny, jeho maminka čtyřicátiny a jeho bratranec třicetiny. Byl to parádní víkend! :) Vyjížděli jsme v pátek ve 3 odpoledne a cesta trvala něco přes hodinu. Cestou jsme poslouchali hudbu, zpívali a nechali jsme se unášet rychlou jízdou. :D Když jsme dorazili na chatu, byli jsme překvapeni, protože byla opravdu nádherná. Uvnitř byla jedna koupelna, dva záchody, poměrně prostorný obýváček s krbem a tři pokoje, takže se nás do chaty vešlo celkem dost.
Bylo to něco jiného, než na co jsem zvyklá. Po předání dárků následovaly přípitky, ale také se celé dny hrály hry. Hráli jsme guláš, tichou poštu, pictománii a pak se hrálo také na Xboxu např. Fifa, Just dance a Forza. Ve Forze jsem porazila přítele i jeho otce. :D Za celý víkend jsem si smíchem musela prodloužit život tak o 50 let.

2. Doberská pouť 
Poslední dubnový víkend se konala v Dobré Doberská pouť. Jela jsem tam s přítelem a s nejlepším kamarádem. Je to náš společný nejlepší kamarád. :D Byli jsme tam dvě hodiny a úplně mi to stačilo, jelikož tam přišlo velké množství lidí. Taky to mohlo být tím počasím, když v sobotu bylo krásně. No, bylo tam spoustu akčních atrakcí, které nejsou pro mě, takže jsem vyzkoušela jen Housenkovou dráhu a Ruské kolo. Potom jsme si zašli na pravé domácí langoše, pokecali s přáteli a obešli pár stánků. Od miláčka jsem dostala perníkové srdíčko a jelikož si ve střílení moc nevěří, "vyházel" mi klíčenku. Ta, má tvar srdce, je tyrkysová a je na ní nápis "I love you". Jeho slovy: „Vybral jsem ti tyrkysovou (modrou), protože vím, že ji máš ráda.“ :)

3. Rychle a zběsile 7

Poslední dubnový víkend, ale v neděli jsem byla s přítelem v Cinestaru na Rychle a zběsile 7. Jeli jsme vlakem do Ostravy, a pak jsme šli asi 15 minut pěšky. V Cinestaru byla totiž akce, film za 50kč, takže jsme toho využili. :) Z filmu jsem byla nadšená! Nejvíce mě dostal ten konec. Jako správná citlivka jsem měla slzy na krajíčku. Film byl opravdu povedený, byla tam akce, byl v tom život, skvělý výběr aut, ukázka dlouholetého přátelství #FastFamily a mnoho dalšího.

Vaše Kikuš.

Read More

Prázdniny strávené v knihách

Zdravím všechny čtenáře, kteří ať už na můj blog narazili náhodou, nebo ho čtou pravidelně, se právě dostali k tomuto článku. Když nad tím tak uvažuji, není to článek jako takový, spíše to bude recenze knih, které jsem o Vánočních prázdninách přečetla. :-)

Padesát odstínů šedi
Autorkou je E L James, neboli Erika Leonard. Je to britská spisovatelka, která se díky napsání erotické trilogie (Padesát odstínů šedi, Padesát odstínů temnoty a Padesát odstínů svobody) stala jednou ze 100 nejvlivnějších lidí na světě, podle časopisu Time roku 2012.
Jak už tedy bylo napsáno, Padesát odstínů šedi je první kniha této trilogie.
Měla bych zde napsat, že v této knize jsou sadomasochistické prvky, takže to není čtení pro každého. Celý příběh začíná nevinně. Anastasia se chystá udělat rozhovor do školního časopisu, místo své kamarádky, která je nemocná. Setkává se s úspěšným a bohatým Christianem Greyem a ten ji okouzlí na první pohled, i když si to ze začátku nepřipouští. Tím začíná příběh plný chtíče, vášně, pochybností a změn.
Ze začátku mě kniha chytla a v některých částech opravdu překvapila, ovšem jak se dá jistě očekávat, je to hlavně o sexu. Dle mého názoru, kniha ztrácí děj a čtenáře třeba přestane bavit. V některých chvílích se sex objevuje v opravdu krátkém časovém intervalu znovu a znovu a působí to spíše jako "psaná forma porna". Myslím si, že tento díl může poukazovat i na to, že ne vždy se dokáže muž, kvůli ženě změnit.

Stařec a moře
Autorem je Ernest Hemingway, který za toto dílo získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1954. Tuto knihu jsem přečetla z toho důvodu, že je na mém seznamu maturitní četby.
Tato knížka mě opravdu zaujala. Z mého pohledu poukazuje na to, že i snaha se cení a že i když nás druzí podceňují, je důležité mít důvěru v sám sebe a jít si za svým cílem. A přesně to, udělal starý rybář Santiago. Vydal se na moře, aby ostatním ukázal, že je pořád schopen ulovit rybu.
Jediné, co mi na této knize vadilo-spousta textu na jedné stránce. Text byl malým písmem, takže čtení bylo zdlouhavé.


Momentálně mám rozečtenou Zlodějku knih od Markuse Zusaka, která je i zfilmovaná, takže až ji dočtu, možná o ní také něco napíšu. :-)
Vaše Kikuš.

Read More

Láska 21. století

Chvíli mi trvalo, než jsem popadla inspiraci, ale přeci jen jsem se dočkala. Kolem nás je spousta věcí, o kterých člověk může psát, a proto je těžké vybrat jednu konkrétní. :-) Tento článek bude poněkud delší, takže budu ráda, když se najde někdo, kdo ho dočte až do konce. Hurá do toho! ;-)

V dnešní době se v mnoha případech nedá mluvit o lásce. Je to spíše falešný vztah, nebo vztah, který je pouze o sexu. Tuto dobu výrazně ovlivňují také sociální sítě. Hlavně Facebook.  Některé holky si myslí, že kluka sbalí na fotky svého nahého těla. Jenže věc se má takhle: Pošlete nahou fotku, tím mu umožníte vidět to, co chtěl a on o vás akorát tak ztratí zájem. A i kdyby o vás ten zájem měl i nadále, tak je to spíš o tom, že vás chce do postele. To znamená-krátký flirt, a pak ADIOS! ;-)

Setkala jsem se už i se situacemi, kdy spolu "chodili" lidé, kteří se naživo ani neviděli a bylo to pouze přes Facebook. Co je tohle za vztah? Ve vztahu jde o to, mít někoho, kdo vás podrží, komu můžete věřit, kdo vás obejme, když je vám nejhůř, je to o vzájemné toleranci, o tom být poblíž sebe ať se děje cokoliv a ne napsat si do chatu "Miluji Tě", když jste se nikdy neviděli na živo a ani nevíte, kdo na druhé straně drátu může být doopravdy.

 

Jen si vemte ten rozdíl. Spousta dnešních rodičů spolu jsou již od svých teenagerovských let. To znamená, že spolu žijí třeba 15 let. To je LÁSKA! :-) A dnešní doba? Vztahy v řádu týdnů či měsíců. (Samozřejmě se najdou výjimky).

Bohužel se můžeme setkat i se závistivými lidmi. Tak moc vám závidí vztah, že začnou roznášet nepěkné drby, vymyslí si kdoví co strašného např. nevěru vašeho partnera/vaší partnerky, a pak už je to jen o důvěře ve vztahu. Nelíbí se mi, že je někdo zadaný a najdou se lidi, kteří se vám partnera/partnerku snaží přebrat. Je to hnus a troufalost.

Myslím si, že kdyby dnes byli vysláni chlapci na vojnu, tak dívky by nebyli schopné čekat na jejich návrat tak, jako to bylo kdysi. 

A co je naopak krásné? Že i přesto všechno, co se v dnešní době děje, se najdou páry, které drží při sobě, jsou spolu dlouho a nenechají se zničit dnešní společností. Je to vzácnost, a ta se cení. 

Občas když projíždím internet a je tam ta typická věta, že pravá láska není o vzhledu, pozastavím se i nad komentáři, které se zde objevují. Jsou to komentáře typu: "Jsou to kecy, každému záleží na vzhledu" apod. Svým způsobem má dotyčný pravdu. I vzhled je podstatný, ale jde o to, že každému se líbí něco jiného. Podle mě pro každého na světě, je připravená jeho drahá polovička, jen ji musí najít. 

Na závěr bych chtěla říci, abyste se nevzdávali, pokud to hledání není snadné a nedaří se vám. Je důležité se nevzdávat, protože pak se může stát, že se vzdáte těsně před cílem. (No jo, zákon schválnosti). Láska je krásná věc a k životu patří. Věřte nebo ne, i zlomené srdce vás posune dál.

Mějte se krásně, ahoj u dalšího článku! :-)

Vaše Kikuš

Read More

My favorite applications

Ahoj :-)

Napadlo mě, co takhle napsat článek o mých oblíbených aplikacích? Můj mobil je doslova přecpaný aplikacemi. Někdy už se seká a já ho musím promazávat. :-D Ale řekla bych, že takhle to má většina lidí, která vlastní chytré telefony. Teď se vrhneme na aplikace, které používám nejčastěji.

• MESSENGER

Aplikace, patřící k Facebooku. Usnadňuje chatování, je v ní spousta smajlíků a samolepek, můžeme posílat fotky.. Líbí se mi, že i když zrovna nejsem na Messengeru, přijde mi upozornění o příchodu zprávy. :-)

• SNAPCHAT

Snapchat je super aplikace, která mi umožňuje poslat obrázek s popisem za krátkou dobu. Často si s kamarády takhle posíláme vtipné obrázky a smějeme se. :-)

• INSTAGRAM

Aplikace, kterou používám každý den. Mám ve sledování spoustu lidí a každou minutu je tam něco nového. Někdy to dá práci všechno "olajkovat". :-D

Na Instagramu je dobré to, že můžeme být "v kontaktu" s celebritami a vidět nejnovější videa a fotky jejich zážitků. Je to podobné jako u Twitteru. Na Instagramu kromě sledování lidí, také přidávám fotky. Tady je malá ukázka:                                                     

rodinné výlety

"Selfie"

"Fotky z domácnosti"

fotky s kamarády apod. :-)

Aplikací je samozřejmě nespočet. Každého baví něco jiného, každého zajímá něco jiného, takže můj názor je, že jakákoliv aplikace se u lidí dokáže prosadit. 100 lidí 100 chutí. :-)
To je dnes vše. Vaše Kikuš

Read More

Advent je tady

Ani jsme se nenadáli a rok už se opět blíží ke konci. Máme tady první adventní neděli, která nám říká, že se blíží Vánoce. Ti, kteří mají adventní věnec, dnes zapálí nebo už zapálili první ze čtyř svící. U nás doma vánoční věnce nevedeme, takže zapálím svíčku jen tak. Advent je období klidu a rozjímání, avšak mnoho lidí je uvězněno ve spěchu a stresu ze shánění vánočních dárků. Já osobně musím dárků sehnat ještě spoustu, ale to nějak zvládnu. :-)

K Vánocům samozřejmě patří i cukroví. Někteří z vás už možná mají napečeno a některé to teprve čeká. Já se na pečení vrhnu asi během příštího týdne. Uvidíme, nedostatek času všechno komplikuje. :-D

Myslím, že pokud by u nás doma bylo napečeno už teď, o Vánocích bychom neměli co jíst. Znáte to. Honí mě mlsná, vezmu si jen trochu, a pak zmizí polovina cukroví. :-D Takhle to hold funguje v 5ti členné rodince. 

Krom svíček, cukroví apod. patří k Vánocům také vánoční úklid. Zřejmě mi dáte za pravdu, že většinu teenagerů uklízení nebaví. Jak nečekaně, patřím do této skupinky i já. U nás se většinou vyhází skříně, celé se prohrabou, utře se prach, umyjí okna a spousta dalších nezáživných aktivit, které musím já a moji sourozenci přetrpět. :-D

A jak probíhají vánoční přípravy u Vás? :-)

Vaše Kikuš

Read More